|
|
Stanovení vybraných nutričních faktorů v některých druzích minoritního ovoce
Juráňová, Jana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení určených výživových parametrů ve vybraných druzích méně známého ovoce, konkrétně v 10 odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.), ve 12 odrůdách dřínu obecného (Cornus mas L.) a v 6 odrůdách zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. kamtschatica). V případě zimolezu kamčatského byly analyzovány úrody ze dvou po sobě následujícíh let (2011 a 2012). Teoretická část práce byla zaměřena na historické, morfologické, taxonomické a nutriční aspekty jednotlivých rostlin a potravinářské či farmaceutické využití. Značná část práce je věnována charakteristice a možnostem stanovení významných obsahových látek, jmenovitě kyselině askorbové a polyfenolickým sloučeninám, především antokyanům. Obsahem experimentální části byl popis metod a výsledky analýzy celkové sušiny, titrovatelných kyselin, celkových polyfenolů, celkových antokyanů a kyseliny askorbové v plodech vybraných odrůd výše uvedených ovocných druhů. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy ovoce vzájemně porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
|
|
|
Srovnání plodů některých odrůd zimolezů z hlediska obsahu vybraných biologicky aktivních látek
Veselý, Ondřej ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd zimolezu kamčatského (Lonicera caerula var kamtschatica) a jejich vzájemného porovnání z hlediska obsahu biologicky aktivních látek. Byly analyzovány odrůdy vypěstované v roce 2014. V teoretické části jsou popsány a charakterizovány jednotlivé analyzované parametry biologicky aktivních látek, a to fenolické látky, anthokyany a kyselina askorbová a možnosti jejich stanovení. Dále je v teoretické části popsán zimolez kamčatský, jeho taxonomické a morfologické vlastnosti a jeho nutriční vlastnosti. Experimentální část práce byla zaměřena na popis použitých metod k analýze biologicky aktivních látek a na jejich analýzu samotnou. Polyfenolické látky a anthokyany byly stanovovány spektrofotometricky a vitamín C byl stanovován vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy vzájemně porovnány. Celkově se dá říci, že odrůdou s nejvyšším obsahem všech tří analyzovaných biologicky aktivních látek je odrůda Valchová, která měla druhý nejvyšší obsah polyfenolických látek (546,3 mg ·100 g-1 plodů), třetí nejvyšší obsah kyseliny askorbové (35,1 mg ·100 g-1 plodů) a šestý nejvyšší obsah anthokyanů (170,8 mg ·100 g-1 plodů)
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Vliv technologie výroby kečupů na retenci nutričně významných látek
Smolka, Bronislav ; Voldřich, Michal (oponent) ; Ing.Helena Čížková, Ph.D. (vedoucí práce)
Cílem teoretické části této diplomové práce bylo optimalizovat postup výběru tuzemské suroviny s ohledem na co nejvyšší refrakci a barvu. V praktické části byl sledován vliv technologie výroby kečupů s ohledem na retenci nutričně významných látek. Za tímto účelem byly odebírány vzorky kečupu v průběhu výroby dvou šarží v podniku OTMA Sloko Mařatice. Jednalo se o kečup pasterovaný ve skle a kečup v plastu konzervovaný horkým rozlivem. U těchto vzorků byly sledovány změny v obsahu lykopenu, kyseliny askorbové, barvy , viskozity, refrakce a pH. Jako marker tepelného namáhání byl zvolen furosin. Na základě naměřených údajů lze porovnat obě použité technologie z hlediska retence senzoricky a nutričně významných látek během tepelného namáhání.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení kyseliny askorbové ve zbarvených vzorcích
Moravcová, Gabriela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vitaminu C v barevných vzorcích spektrofotometrickou metodou po extrakci xylenem. Teoretická část se zabývá reakcemi, biochemií a výskytem kyseliny askorbové v potravinách. Rovněž je zde pojednáno o různých metodách stanovení vitaminu C, ať už jde o HPLC metody, elektrochemické metody, titrační stanovení, spektrofotometrické metody nebo metodu polarografickou. V experimentální části byly touto metodou nejprve stanoveny koncentrace kyseliny askorbové ve standardech, a potom v reálných vzorcích (vitaminové tablety, pomerančová šťáva a šťáva šlechtěných odrůd černého bezu). Dále byly stanoveny některé validační parametry metody. Citlivost metody byla určena na 1,6772, linearita na 0,9990, mez detekce byla stanovena na 0,0466 mg/ml a mez stanovitelnosti na 0,1552 mg/ml. Přesnost metody byla vyjádřena relativní směrodatnou odchylkou, která nabývala hodnot do 3,00 %.
|
|
|
Elektrochemický senzor pro detekci kyseliny askorbové
Hlavička, Michal ; Kynclová, Hana (oponent) ; Majzlíková, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrochemickou detekcí kyseliny askorbové pomocí tištěných tříelektrodových senzorů. Práce je rozdělena na tři části, kde v první je popsána teorie tlustých vrstev, od typů a složení past, až po výrobu a výpal tlustovrstvého obvodu. V druhé části jsou rozebrány způsoby a principy měření a detekce kyseliny askorbové. Experimentální stanovení bylo provedeno na uhlíkových tištěných elektrodách v roztoku fosfátového pufru a kyseliny askorbové. V závěru práce jsou shrnuty výsledky měření.
|
|
|
Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy
Vašíčková, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy se zabývá efektem vybraných doplňků stravy na lidský organismus a schopností zvýšení jejich biologické využitelnosti pro organismus pomocí nanotransportérů. Literární rešerše je zaměřena na zhodnocení problematiky biodostupnosti aktivních složek potravy. Dále jsou diskutovány přínosy i rizika užívání doplňků stravy, včetně konkrétních modelových doplňků, kterými byly kyseliny askorbová a listová. V praktické části byla dlouhodobě sledována stabilita komplexu bílkovinného nanotransportéru apoferritinu s přenášenou molekulou v různých světelných podmínkách (světlo, tma), teplotách (-20; 4; 20 a 37 C) a rozpouštědlech (ACS voda, PBS). Míra stability komplexu a předčasného uvolnění molekul byla detekována měřením absorbance a fluorescence. Změny velikosti a tvaru nanotransportéru byly sledovány pomocí dynamického rozptylu světla a transmisní elektronové mikroskopie. Jako optimální bylo stanoveno skladování ve tmě, při 4 C a v ACS vodě. Mimo to byla sledována schopnost vazby doplňku stravy na apoferritin. Kyselina askorbová o několika koncentracích (615; 308; 154; 77 a 38 ug/ml) byla úspěšně enkapsulována do apoferritinu, přičemž došlo k enkapsulaci až 39 % aplikovaných molekul. Kyselina listová byla navázána na povrch apoferritinu v pěti různých koncentracích (200; 100; 50; 25 a 13 uM) s vazebnou kapacitou až 61 %. Na závěr byl prokazatelně stabilní komplex apoferritinu s kyselinou listovou aplikován na buněčnou linii neuroblastomu UKF-NB4. Bylo zjištěno, že se vzrůstající koncentrací kyseliny listové na povrchu apoferritinu se zvyšovala internalizace tohoto komplexu do buněk. Bylo tak prokázáno zvýšení biologické využitelnosti navázané kyseliny listové a enkapsulovaných molekul buňkami prostřednictvím nanotransportéru. Výsledky této práce dokazují, že využití nanomateriálů je aplikovatelné na potravinářský sektor, přičemž lze dosáhnout zvýšení biodostupnosti aktivní látky při užívání doplňků stravy.
|
|
|
Technologie výroby a jakost hroznového moštu
Floriánová, Jana
Diplomová práce se věnuje problematice výroby hroznových moštů, jejich jakosti a senzorickému profilu. V teoretické části je popsané chemické složení hroznů, technologie výroby a také metody zvýšení údržnosti moštů. Praktická část je rozdělena na tři větší celky. První část se věnuje dvěma použitým odrůdám a jejich původu. Dále se také věnuje technologii výroby hroznového moštu. Druhý celek je věnován provedeným rozborům moštu jako je pH, spektrofotometrické měření barvy a obsah kyseliny askorbové. Poslední celek praktické části je věnován senzorické analýze hroznových moštů. Bylo měřeno pH, které se lišilo v rámci odrůd. Nejvyšší obsah kyseliny askorbové byl naměřen v čerstvém moštu, dále pak následoval mošt, který byl zahříván na teplotu 80 ℃. Nejnižší obsah kyseliny askorbové byl změřen v moštu, který byl zahříván na 65 ℃. Při senzorické analýze byl zjištěn rozdíl v hodnocení barvy a přítomnosti cizích částic mezi odrůdami.
|
|
|
Stanovení vitaminu C v doplňcích stravy
Ovchynnikova, Oleksandra
Diplomová práce „Stanovení vitaminu C v doplňcích stravy“ se zabývá porovnáním koncentrace vitaminu C v šumivých tabletách a sypkých směsích, skladovaných v tubách s odlišnými uzávěry (s molekulárním sítem, se silikagelem a pouze samotný uzávěr) v průběhu skladování. Byla provedena analýza dvou šarží potravinových doplňků určených pro dospělou a dětskou populaci (Revital C vitamin 500 mg a MaxiVita Kids Multivitamin s obsahem vitaminu C 40 mg). Měření se provádělo po 6 měsících od výroby, po 10 měsících a po 14 měsících skladování. Obsah vitaminu C byl stanoven titrační metodou a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Bylo provedeno porovnání typů uzávěru, šarží výrobků, jednotlivých měření a metod stanovení vitaminu C. Na základě měření se zjistilo, že po určité době uskladnění koncentrace vitaminu C výrazně klesá. Nicméně druh uzávěru neměl zásadní vliv na obsah vitaminu C v šumivých tabletách a sypkých směsích.
|
host ::
RSS.